Často kladené otázky týkající se kontaktních čoček – část druhá

Jaký pocit bych měl mít při nošení kontaktních čoček?

Pocit má být takový, že kontaktní čočky vůbec necítíte. Pokud máte nějaký z těchto pocitů, něco není v pořádku.

• Píchání, pálení, dráždění nebo jiná bolest očí
• Méně příjemný pocit jako při prvním vložení čoček
• Abnormální pocit, že máte něco v oku 
• Nadměrné slzení
• Neobvyklý výtok
• Zarudnutí očí
• Méně ostré vidění 
• Rozmazané vidění, vznik duhy nebo světelných kruhů kolem předmětů
• Zvýšená citlivost na světlo
• Suché oči

Důležité je, okamžitě si vyjmout kontaktní čočky z očí. Pokud cítíte nepříjemný pocit nebo problém nezmizí, pozorně si prohlédněte čočky. Pokud je čočka nějak poškozena, už si ji nevkládejte do oka a vyhledej odbornou pomoc svého očního specialisty

Image courtesy of  graur codrin / FreeDigitalPhotos.net

Mám nechat své oči odpočinout od kontaktních čoček a občas je vyměnit za brýle? 

Správný harmonogram používání čoček určíte ve spolupráci s vaším očním specialistou. Pokud máte pocit, že by si Vaše oči měli odpočinout od nošení kontaktních čoček, kontaktujte vašeho očního specialistu. Pokud však při používání kontaktních čoček nemáte žádné potíže, za brýle je rozhodně měnit nemusíte.

Mohou kontaktní čočky blokovat UV záření?

Odpověď z ní bohužel že ne. Žádné čočky nejsou schopné úplně zablokovat škodlivé UV záření, ačkoli někteří výrobci doplnili některé čočky o vlastnosti blokující UV záření. Přesto zdravotnické organizace potvrdili, že kontaktní čočky nejsou náhradou za optické pomůcky absorbující UV záření. Důvod je prostý, kontaktní čočky pokrývají jen část oka.
I přestože někdo z Vás má jistě , které blokují UV záření, to neznamená, že vaše oči jsou zcela chráněny. Pro vaši úplnou ochranu použijte také sluneční brýle blokující UV záření.

Jak fungují kontaktní čočky?

Hydratované kontaktní čočky po umístění na rohovku působí jako refrakční médium, které lomí světelné paprsky na sítnici. Kontaktní čočky mají stejnou požadovanou účinnost jako brýle a lámou a ohýbají světelné paprsky stejně jako brýle.

Image courtesy of  Vuono / FreeDigitalPhotos.net

Poznáte u svého dítěte, že má oční vadu?

Image courtesy of imagerymajestic / FreeDigitalPhotos.net

Rozvíjející oční vadu u dítěte lze rozpoznat z jeho chování. Pokud šilhá, či  zavírá nebo si zakrývá jedno oko, naklání hlavu na jednu stranu nebo si opakovaně tře oči, je třeba jej zavést k očnímu lékaři.
Sledujte zrak svého dítěte již od narození
V 1. měsíci života dítěte zkuste rozsvítit baterku nebo lampu u jeho hlavy, dítě by se za ní mělo otočit do několika sekund.
Ve 4. měsíci pohybujte před dítětem pestrým předmětem např. barevnou hračkou, dítě by nemělo z předmětu spustit zrak.
V 8. měsíci kontrolujte, zda dítě cíleně dosáhne na předměty.

Image courtesy of imagerymajestic / FreeDigitalPhotos.net

Ve 12. měsíci si dítě posaďte dva metry od sebe a kutálejte si s ním míčkem. Pozorujte, zda ho pozoruje a správně chytá.
Pokud si všimnete do 1. roku dítěte, že šilhá, má nápadně velké oči, třes očí, křivé postavení hlavy, zakalenou rohovku, mhouření, přivírání očí či žádné reakce na světlo, navštivte co nejdříve očního lékaře. Objednání k lékaři Vás stejně nemine.
Mezi 18. a 24. měsícem života dítěte je dobré objednat dítě k očnímu lékaři, aby podstoupilo kompletní oční vyšetření. Po 6. Roku se dítěti opět doporučuje další vyšetření očním lékařem.
U starších dětí si všímejte
Zda často zakopává a naráží do předmětů (nábytku, dveří), je nejistý při sportovních aktivitách, má zhoršení prospěchu ve škole či má stupňující se problémy při šeru a ve tmě, je nutné objednání k odborníkovi.
Ve věku od 13 do 19 let života procházíme etapou života, kdy nás provází mnoho změn a někdy k nim patří i změna zraku. Samozřejmě se oči většiny lidí mění po celý jejich život. Abyste si byli jisti, že jsou vaše oči zdravé, absolvujte každý rok oční vyšetření.
Jestliže oční lékař při vyšetření nalezne vašemu dítěti oční vadu a indikuje dioptrické brýle či kontaktní čočky (dle vady, potřeb, věku..), záleží pouze na vás, kterou z dioptrických pomůcek pro vaše dítě zvolíte.

Zdroj: www.wikipedia.org

Oční klinika

Na oční klinice se zabývají očním lékařstvím nebo-li Oftalmologií.  Na klinice řeší onemocnění a chirurgii zrakových drah, kam patří oko, mozek a oblast okolo mozku, jako je slzný systém nebo oční víčka.
Klinika se zabývá oftalmologií v celém rozsahu. Pracují zde odborné týmy, které spolupracují  úzce s ostatními pracovníky různé specializace.

Oční klinika má různé úseky:

Recepce - zde sedí vyškolená sestra, která odesílá pacienta k lékaři, vyšetření a dalším úkonům, které jsou spojeny v tomto oboru.
Všeobecná ambulance - provádí poradní vyšetření nemocných.  Slouží také jako léčebně preventivní ambulance pro oftalmology.  Na všeobecné ambulanci jsou rovněž prováděny chirurgické a plastické výkony, převážně na očních víčkách. Zde rozhodne lékař jaká léčba, a které oddělení bude pro pacienta to pravé.
Dětská oční ambulance - sledují a léčí se zde děti od narození, včetně nedonošených, až do 18 let. Dispenzarizuje pacienty s vrozenými očními vadami aj. Pacienti ke komplexnímu vyšetření nebo na operaci jsou přijímáni na dětské lůžkové oddělení.
Glaukomové centrum - je specializovaným pracovištěm pro léčebně-preventivní, pedagogickou, edukační, vědecko-výzkumnou činnost v oblasti diagnostiky a komplexní  léčby všech typů glaukomů.
OCT / SLO - skenovací laserové oftalmoskopie pro diagnostické zobrazovací vyšetření sítnice nebo rohovky lidského oka. Využívá horizontální a vertikální skenovací zrcadla pro skenování určité oblasti sítnice a vytváří rastrové obrázky, které lze prohlížet na televizní obrazovce.
               
V dnešní době je samozřejmostí na očních klinikách optika s odborně vyškolenými pracovníky, kteří pomůžou s výběrem brýlí či kontaktních čoček.
Pracují zde, např.:
Tým neurooftalmologie a orbitologie, který se zabývá především diagnostikou a řešením okohybných poruch různých příčin a mechanizmů, které vedou ke vzniku a rozvoji nemoci, diagnostikou a léčbou neuritid a neuropatií, řešením orbitálních expanzí a úrazů, problematikou endokrinní orbitopatie. Významnou část činnosti tvoří i diagnostika a terapie chorob odvodných slzných cest a chirurgické řešení nádorů očních adnex, plastická chirurgie víček a chirurgie katarakt.
Náplň práce týmu je pestrá a vyžaduje širokou spolupráci s řadou dalších pracovišť.
Rohovkový tým se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění rohovky, spojivky a skléry. V chirurgii se věnuje transplantaci rohovky a rekonstrukčním operacím povrchu oka. Významnou část činnosti tvoří i chirurgie katarakt.
Onkologický tým se zabývá diagnostikou, chirurgickou léčbou a radioterapeutikou primárních a metastatických tumorů oka a očních adnex. Hlavní součástí je preventivní sledování pacientů s nálezy, u kterých je popisován možný maligní zvrat a pravidelné sledování nemocných po léčbě.
Sítnicový tým a Diabetologické oční centrum jsou zaměřeny na diagnostiku a léčbu (především chirurgickou a laserovou) onemocnění sítnice a sklivce. To zahrnuje zejména odchlípení sítnice, oční komplikace diabetu a další cévní onemocnění sítnice, některé formy onemocnění makuly (nebo-li žluté skvrny), traumata a nitrooční záněty.
Makulární tým pečuje o nemocné s chorobami sítnice a makuly. Kromě medikamentózní terapie je pak možno zvolit některý z laserových způsobů ošetření sítnice či makuly, nebo se podílet na indikaci chirurgického zákroku po konzultaci s odborníky vitreoretinálního nebo diabetologického týmu. Makulární ambulance spolupracuje s pracovišti z celé republiky i ze zahraničí.
Toto je pouze malá výseč toho, s čím se na klinice můžete setkat. Ať už z důvodu onemocnění nebo estetiky.

Zdroje: Wikipedia, ocni.lf1.cuni.cz
http://eshop.fokusoptik.cz/

Historie kontaktních čoček

Kontaktní čočka je moderní optická zdravotní pomůcka určená k nasazení přímo na oční rohovku. Je určená především ke korekci optických vad zraku, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus nebo presbyopie. Má funkci ochranou nebo kosmetickou.
Kdy, ale byla kontaktní čočka vynalezena, a kým?
První návrhy pochází z počátku 16tého století. Roku 1508 Leonardo da Vinci ilustruje koncept kontaktních čoček v jeho Kodexu oka (Codex of the eye, Manual D), kde popsal metodu přímo měnit rohovky pomocí ponořením oka do misky s vodou. Ovšem tento nápad nechtěl používat pro korekci zraku, byl více zaujatý učením o mechanismech funkce oka.

Jeho myšlenky v roce 1636 dále rozvíjí francouzský filozof a spisovatel René Descartes a přichází s jiným nápadem, ve kterém je skleněná tuba naplněná tekutinou přiložena přímo k rohovce. Vyčnívající konec měl být složen z čirého skla. Tato idea je ovšem neproveditelná, protože by znemožnila mrkání.
Dále roku  1801, vytvořil vědec Thomas Young, při vedení výzkumu přizpůsobení, tekutinou plněný „šálek na oko“, který by se dal považovat za předchůdce čočky. Na jeho základě vytvořil okulár pro mikroskop. Tak jako da Vinciho vynález, ani tento nebyl určen ke korekci chyb lámání světla.
Roku 1823, britský astronom, Sir John Herschel konceptualizuje praktický design čoček. Předložil v doslovu Encylopedie Metropolitany v roce 1845 dvě myšlenky pro korekci zraku: první – „sférickou kapsli ze skla plněnou želatinou“ a „formu rohovky“, která měla být otlačena na nějaký druh transparentního materiálu. Herschel údajně nikdy tyto myšlenky nevyzkoušel, ale obě byly později rozšířeny různými nezávislými vědci, jako byli například maďarský Dr. Dallos a Istvan Komàromy (1929), kteří zdokonalili metodu vytvoření formy z živého oka. To pomohlo výrobě čoček, které poprvé vyhovovaly skutečnému tvaru oka.

Éra kontaktních čoček nastala v roce 1887 výrobou první tvrdé čočky ze skla. Zkonstruoval ji německý fyziolog Adolf Eugen Fick.

Tyto čočky byly vyrobeny ze silného foukaného hnědého skla a měly 18–21mm v průměru. Bohužel Fickovy čočky byly velké, nemotorné a mohly být nošeny jen pár hodin denně.
Roku 1930 byl vyvinut polymethylmetakrylát (PMMA nebo Perspex / Plexisklo). A právě tento plast používá v roce 1936 newyorský optometrista William Feinbloom jako základní materiál kontaktní čočky.

V roce 1950 byly vyvinuty první rohovkové kontaktní čočky, které pokrývaly pouze rohovku oka. Skutečná revoluce ve vývoji kontaktních čoček přichází v letech 1952 až 1955, a zasloužili se o ní čeští vědci Otto Wichterle a Drahoslav Lim tím, že představují první měkkou hydrofilní kontaktní čočku. Dále následoval patent na hydrofilní gel zvaný polyHEMA, který nesl číslo 91918 a datum 23. dubna 1955.
Vývoj pokračuje dodnes a využívá se mnoho nových materiálů a metod.

Zdroje:
wikipedia.org, cocky-online.cz, cocky-kontaktni.cz
http://eshop.fokusoptik.cz/