Tato oční porucha se dá snadno korigovat brýlemi, a proto jsem je od svých tří let začala nosit i já. Za totalitního režimu, ve kterém jsem vyrůstala, nebyl ale výběr brýlových obrouček zdaleka tak pestrý a rozmanitý jako je tomu dnes. A mnozí z nás mají stále v živé paměti velké, silné, modré či růžové obroučky brýlí, které zakrývaly více jak jednu třetinu obličeje a díky nim si většina z nás obrýlených vysloužila přezdívku „Brejloun“.
Nošení brýlí mě velmi často obtěžovalo. Jako malá jsem je obvykle někde odložila a poté je na tom samém místě zapomněla. V dětském věku se brýle velmi těžko udržovaly čisté, se změnou teploty se neustále mlžily a při dešti by člověk potřeboval k brýlím namontovat stěrače, aby přes všudypřítomné kapky na sklech vůbec něco viděl. Brýle byly velmi nepraktické i při sportu, a proto jsme již na základní škole spolu s rodiči zkoušeli hledat různá řešení, jak se nošení brýlí vyhnout či jejich nošení eliminovat.
Po neúspěšné oční operaci mi byly ve čtvrté třídě mým očním lékařem nabídnuty kontaktní čočky, které se od těchto dnešních značně lišily. Dříve se musely kontaktní čočky každý večer pečlivě vyvařovat ve speciálním roztoku, snadno se daly mechanicky porušit, pálily a řezaly v očích a pro mě jako desetiletou holku bylo velmi obtížné si čočky sama aplikovat. Po několika natržených párech kontaktních čoček jsem se s těžkým srdcem opět uchýlila k nošení brýlí.
O šest let později jsem se k nošení kontaktních čoček opět vrátila. Čočky za těch pár let prošly značnou inovací a jejich nošení bylo velmi pohodlné, netlačily a nepálily v očích, s některými druhy se dalo dokonce plavat i pod vodou. Tyto kontaktní čočky se již nemusely vyvářet, pouze se na noc namočily do roztoku a po materiální stránce byly taky značně kvalitnější. Jediné, co bylo potřeba při zacházení s kontaktními čočkami dodržovat, byla dostatečná hygiena, kterou jsem v létě při sjíždění řeky Sázavy značně zanedbala a zřejmě jsem si špinavýma rukama přivodila silný oční zánět. Po několika měsících různé neúspěšné léčby, mi bylo mým očním lékařem sděleno, že si moje oči na kontaktní čočky vybudovaly silnou alergii a pravděpodobně je už do konce života nebudu moct nosit. Tímto jsem se s kontaktními čočkami definitivně rozloučila, ale ani k brýlím jsem se už nevrátila. Po této zkušenosti mohu říct, že kontaktní čočky dokážou život velmi usnadnit, ale taky do určité míry znepříjemnit.
Žádné komentáře:
Okomentovat